(psáno pro lednové vydání farního časopisu Cesta)

 

K době vánoční neodmyslitelně patří koledy. Zatímco světské obyvatelstvo je prozpěvuje a vyhrává už od poloviny listopadu, katolíci spořádaně pějí svoje "ejhle", Co již dávní proroci, stosedumnáctku a jiné sezónní hity. S o to větší radostí spustí koledy na Štědrý večer. V módě jsou teď všelijaká výdejní okénka. Otevřeme si zde tedy provizorně jedno kulturní okénko, ve kterém se podíváme vánočním písním na zoubek. Jejich kvalita je totiž silně kolísavá.

 

Začneme pěkně z ostra. Pásli ovce Valaši považujeme za koledu krajně diskriminační. Proč vyzdvihovat jen obyvatele Beskyd, když stejně mizivou šanci podívat se do betlémské salaše měli třeba i Hanáci nebo Prajzáci? Otázkou ale je, co by příslušníci těchto etnografických skupin při své příslovečné štědrosti přinesli Ježíškovi darem. A to nás přivádí ke koledě Jak jsi krásné, neviňátko. Tuto musíme odmítnout z teologického hlediska. Ježíšova nabídka spásy je zdarma pro všechny. Není proto vhodné snažit se do jeho přízně dostat pomocí úplatků, ať už se jedná o dvě kožičky, trochu mlíčka nebo beránka ze stáda svého.

 

Uznávám, někdy jde o subjektivní pocit. Jednu koledu mi zkazila na prvním stupni školy učitelka. Museli jsme totiž místo tělocviku (považte!) trénovat tancování na vánoční besídku. Místo vybíjené! A nejen to, dokonce jsme museli tancovat s holkama! Od té doby už nemůžu slyšet Na Vánoce dlouhý noce. Ještě že se tahle koleda nehrává v kostele.

Některé zase dokážou být pěkně vlezlé. Taková Tichá noc mi pokaždé vleze do hlavy a nechce ven, když kolegyně v knihkupectví ukazuje zákazníkovi hrací betlémek. Pokaždé ho natáhne tak, že "přesvatá noc" zní ještě deset minut po tom, co zákazník odejde. A "jalalí v blahý klíd" mi mozek přehrává ještě i v době, kdy by už půlnoc odbyla a všechno šlo spát.

 

Chtíc aby spal je jiná než ostatní a já ji vždy považoval za přeslazenou. Dokud jsem se nestal otcem. Díky rodičovství už dokážu docenit hloubku a naléhavost, s jakou zní "dřímej, to matky žádost je, holubičko..." Sám jsem upravenou verzi našim miminkům nejednou se zoufalstvím v hlase zpíval. Doteď nechápu, proč pak brečely ještě víc... Ale co si budem povídat, tahle koleda prostě umí rodiče dojmout.

 

Dále se jako redakce musíme ohradit, aby se v kostelích na Opavsku propagovala jiná periodika než je Cesta. Ještě chápeme, že po Silvestru má leckdo diecézní Okno. Ale proč podporovat nějaké cizí „Noviny z betlémské krajiny“, ať už je nese kdokoliv. Jistě nemají ani církevní schválení. Kdepak, všechno potřebné se dozvíte z Cesty, nejserióznějšího křesťanského tisku ve Slezsku.

 

Prubířským kamenem pro účastníky bohoslužeb bývá píseň Vítaný buď, Ježíšku, v oltářní svátosti. Spolehlivě dokáže oddělit kostelní štamgasty od vánočních jednoročáků, kteří s chutí zpívají obecně známé koledy, ale tady se ztrácejí. Zatímco tuto melodii slýcháváme během přijímání,Štěstí, zdraví, pokoj svatý je vhodné spustit při obětním průvodu. Investigativní prací se nám podařilo odhalit tajnou instrukci opavského děkana, který apeluje na dobrou souhru varhaníků a ministrantů. Verš „radš tolárek neb dukátek máte poslati“ má prý vždy zaznít ve chvíli, kdy začínají ministranti obcházet kostel s košíčkem na sbírku.

 

Nakonec tu máme Narodil se Kristus Pán. Toje koleda nejkoledovatější, bez které skoro nejsou Vánoce. Věděli jste, že je přes 500 let stará? Kvalita, co přetrvá věky. Vůbec nevadí, že děti nechápou, kým Ježíšek "provokován jest", když neměl sourozence. A ani většina rodičů nechápe, co v koledě dělá Goliáš (hódně velký hříšník, takže to má být alegorie ďábla). Tóny této písně ve vás navodí atmosféru slavnostní chvíle, i kdybyste se Vánocům bránili, jak chcete... Radujme se!

A úplně nejlepší je, když v kostele Panny Marie zazní v poslední sloce písně mohutné údery na andělský mega xylofon, nebo co to tam na kůru vlastně je. To dodá celé písni grády! Veselme se! Už jenom kvůli tomu je potřeba přesunout mše zpátky do konkatedrály! Těšení na Vánoce je za námi, teď se těšme do staronového kostela! Nám, nám narodil se...

 

(konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie prošla rozsáhlou rekonstrukcí a teď se čeká na její slavnostní otevření)