Článek vznikl pro stránky Arcidiecézního centra pro mládež www.ado.cz/mladez, kde najdete další články, fotky, akce a spoustu dalšího.

Mám to štěstí, že bydlím v centru hlavního města naší krásné olomoucké arcidiecéze. Když jsem dneska vyšel z domu do práce, tak jsem si uvědomil, že jsem se ráno zapomněl/nestihl/nechtěl pomodlit. Připomněla mi to budova hned vedle našeho domu – kaple sv. Jana Sarkandra, kde byl před necelými čtyřmi sty lety umučen. Když už bydlím na takovém svatém místě, tak se přece nenechám zahanbit. Můj soused za víru položil život a já bych se ráno ani nepomodlil? Poděkoval jsem Bohu za příklad takového světce. Při přecházení ulice jsem se rozhlédl a za sebou uviděl kostel zasvěcený archandělu Michaelovi. A tak jsem se pomodlil Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.

 Sotva jsem skončil, prošel jsem okolo teologické fakulty. Dobrý Bože, prosíme za bohoslovce, kteří se připravují na službu kněze. Podpírej je, povzbuzuj je a pomož, aby byli jednou dobrými pastýři. Pošli dostatek dělníků na svou žeň. Ale to už jsem musel jít hodně pomalu, protože jsem uviděl na výklenku ve fasádě jednoho z domů sošku Panny Marie. Než jsem se domodlil Zdrávas Maria, stál jsem před budovou, jejímž domovním znamením je zlatý beránek. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

 Nestíhal jsem ani žasnout, jak prostoupené vírou tohle město je. U studentského kostela Panny Marie Sněžné jsem přidal Pod ochranu Tvou, a protože jedna ze soch před chrámem je sv. Valentýn, poprosil jsem patrona zamilovaných: Přimlouvej se za nás u Pána, za moji lásku, za všechny zamilované i za ty, kteří jsou osamělí, aby věděli, že Bůh je stále miluje, a aby našli dobrého partnera.

 V Křížkovského ulici jsem z dálky zahlédl rektorát (hlavní budovu univerzity) a poprosil za studenty a všechny, které čekají zkoušky. Radši jsem se ale vydal Mariánskou ulicí. Jeden dům tam má fresku zobrazující Marii s Ježíškem a hned vedle něj stojí modlitebna Církve bratrské. Panno Maria, Matko jednoty křesťanů, oroduj za nás. Na konci ulice stojí klášter sester františkánek: Díky za to, že můžeme potkávat lidi, kteří se Ti oddají celým svým životem, za to že si z jejich lásky můžeme brát příklad.

A to už moje cesta končila na Biskupském náměstí. Než jsem se pomodlil za otce arcibiskupa a celou diecézi, vzpomněl jsem v modlitbě na lidi bez domova a bez práce, kteří tam často posedávají v parčíku na lavičkách. Zakončil jsem to modlitbou Otče náš a šel nadšeně psát tenhle článek, protože myslím, že je nádherné, kolika způsoby se nám dokáže Bůh gentlemansky připomenout. Na první pohled se to možná nezdá, ale Olomouc a jistě i jiná města přímo dýchají křesťanstvím. A modlit se máme přece neustále!

 A to ani nezmiňuju, že když jsem prošel kolem Svatováclavského pivovaru nevěděl jsem, za co se dřív modlit… ;-)