Ono to snad doopravdy půjde... Už asi tři roky se snažím, aby i v naší farnosti (případně té větší vedlejší) fungovalo společenství mládeže. Kolikrát jsem se za to modlil já, i kolik jiných lidí... Tenhle podzim začínám skoro už po páté znovu, když se předchozí forma spolča rozpadla. Ale letos to vypadá dobře, musím se s vámi o tu radost podělit! Dneska přišlo deset lidí a to jsme zdaleka nebyli všichni. Chodí i jedna slečna učitelka, která taky zpívá ve schole. Jinak většinou středoškoláci. A to máme ve farnosti ještě děcka, který vůbec nechodí a nevědí, o co přichází.
Tři setkání, to už zavání pravidelností! :-D
A nový pan farář tomu taky moc pomohl, sice je na setkání jenom chvilku, ale pravidelné ohlašování v kostele, peníze na chlebíčky a psychická podpora, to je k nezaplacení!
Sice se program každýho setkání rodí opravdu v bolestech a do poslední chvlíle si nejsem jistý, co přesně budem teda dělat, a jestli to vyjde, ale nakonec to celkem vychází... Děkuju, Pane Bože, plní se mi sen. A když vydím, že to ty decka baví, je to úplně geniální. Jestli nám to vydrží do léta, tak snad udělám nějakou pěší děkovnou pouť!
No a závěrrem mého nadšeného článku bych chtěl podpořit všechny, kteří se o něco podobného snaží. Vydržte! Modlete se za to, dělejte všechno, aby to vyšlo a nechte to na Pánovi!