Chtěl jsem napsat něco na rozloučení s mým milovaným gymnáziem. Osm let, který jsem tam prožil, se nedá zapomenout. Děkuju profesorům i spolužákům:

 

 

Gymnaziální elegie

 

Když poprvé jsem vstoupil do těch dveří,

Věděl jsem, že rodiče mi věří

Když čekala mne první velká přijímací zkouška,

Byl jsem v páté třídě ještě

Měl jsem malé ruce oči nohy ouška

Byl jsem celý malý a za deště

Přišlo mi oznámení, to z gymnázia psali,

Že mě vzali!

Od té doby si na studenta hraji,

Navštěvuji třetí největší gympl v Pardubickém kraji

Na adrese A. K Vitáka

Prý se tam nikdo nefláká!

Uprostřed města Jevíčka ten ústav leží,

Každý den za pět osm k němu běží

Zástup studentů rozespalých

Už je ráno, nespěte!

A nade dveřmi psáno, zanechte nadějí, kdož vstupujete!

 

Je brzké ráno

První září

Ranní září

Je školy čas

Zvonku zve k učení hlas

Kde nadšeně se děti tváří

 

Tak přešel podzim a byla zima

Pak jaro léto, skončila prima

My dali jsme si ruce v bok a začali svůj druhý rok

„Ach děti moje,“

Řekla nám třídní

„Vsedě i vstoje,

Jste žáci bídní“

A přidala se fyzikářka,

Řka:

„Neučíte se a to je hřích

Vy máte být nejlepší z nejlepších!“

Já chtěl z vlaštovek vyrobit hustou letku

A ona mi dala z hustoty pětku

Já baštil vdolečky

Vtom přišla chemie

Vzorce a vzorečky

To mě snad zabije

 

Tisícovku přinese

Každý mi žák

Tělocvikář ozve se

A je tu lyžák

Začly se mi líbit holky, snad je to normální

Tou dobou už stal se ze mne student pubertální.

Po dívkách koukal jsem všude, nalevo i vpravo

Co nedozvím se nikde jinde, poradí mi Bravo!

A než stihneš vyjmenovat, kolik dcer měl Krok,

Uběhne ti pěkně rychle další školní rok

Cizí jazyk? Nerozumím,

Nechápavý ksicht

Jen jednu větu skvěle umím

Ich verstehe nicht!

Ve studijním průkazu

Dost podivných úkazů

Samé pětky samé kule

Mé IQ se rovná nule

 

Tercie kvarta

Jsme dobrá parta

Nikdo z mé rodiny nechápal,

Proč na nulté hodiny jsem vstával

Ale kdybych opozdil se snad

„Už jsem tě zapsal do třídnice“

Přivítá mne učitelův chlad

„Ty bídáku, ty bídnice!“

Někdy mě za to čekala i důtka

To pak marně čekala hospůdka

Byl jsem doma, měl jsem zaracha

Natvrdo nepodmíněný trest

Učil se a dával si bacha,

Aby mě nesrazila tátova pěst

Naši ze mě chtějí mít docenta,

Tak si teď opakuji procenta

Pak přijdou grafy, logaritmy, rovnice

Nejspíš mě čekají Bohnice…

 

V druháku obleču kravatu sváteční

Je tady pan Bílek, s ním jeho taneční

Ale nejdřív se musí sehnat šikovná holka

Aby se s ní pěkně hopsala polka.

Pustí nám kousek valčíku, waltze,

Večer si foukám pošlapané palce

V septimě čile řídit se učím

Tátovi za auto povinně ručím

Po jízdě na kole

Nemohu se dohmatat pulzu

Ty krávo, ty vole

Jsi na turistickém kurzu!

Kdo kdy viděl opilýho třeťáka?

Asi si dal s predátorem jednoho piváka!

 

Kdo přijde do školy bez vyspání?

Jenom ten, kdo právě prožil stužkování…

Osmá es

Je tu ples

Šampaňského vína teče dost

Prostě velká společenská událost

Svatý týden?

To jsou jasná fakta!

Světské radosti odložím at acta

Na potítku- hledím profesorům do tváře

Slábnu a blednu, měním se ve lháře

Tohle jsem fakt uměl, mám to na jazyku

Na stres já nemám náturu

Co jsem si to vytáh? já mám ale kliku…

SLÁVA, SLOŽIL JSEM MATURU!