Stará těžká vůně
Když nos k lavici přiblíží
A prostor jak nekonečná tůně
Zří ten kdo z kůru pohlíží
Do posvátného ticha
Troufale dřevo zavrzá
Lid sotva tiše dýchá
V kropence voda zamrzá
A rudý bod se houpá
Neb zůstává bez hnutí
Když z kadidla kouř stoupá
Ke kašli plíce přinutí
Zdi promodlené věky
Osvětlí tlusté svíce
Vosku prolité řeky
Či možná ještě více
Z obrazů a soch pohlíží
Přísné či milé tváře
Kdo v činech se k nim přiblíží
Nabyde svatozáře
Zde pána chválit velebit
Se sluší dozajista
Dítětem Božím dobré být
Uzná i ateista!
Komentáře
strašně krásně chválíš Pána básněma.....:)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.