Člověk slyší některé věci pořád dokola a i když jsou pravdivé a důležité, opakováním zevšední a už je tolik nevnímáme. Přesně tohle se mi stalo s tvrzením, že Bůh promlouvá ke každému člověku skrze Písmo svaté. Když tohle někde čtu, pomyslim si "jasně, jasně, Bible je od Boha pro nás, ať se poučíme..." No a tak mě docela vykolejilo, když mi dneska Bůh odpověděl na moje problémy. Ale úplně konkrétně, bez žádnejch metafor, prostě to udělej i když se ti nechce a šmitec.

Loni jsem totiž začal dělat kurz Animátor a vůbec mám pořád dojem, že by se měla nějak oživit mládež v naší farnosti a okolí. Takže to tak trochu zkoušim, už dvakrát jsem měl takovej pokus o spolčo, ale lidí je málo, pořád to tak nějak skomírá. S novym školnim rokem by mělo znova začít i spolčo, ale pořád jsem se nějak neměl k tomu, abych svolal první schůzku. Pro ty, kteří nikdy nezkoušeli žádnou takovou skupinku vést musim říct, že to vůbec není jednoduchý. Dát vědět děckám, každýmu osobně (nechat to vyhlásit od kněze nefunguje), aby jich nebylo moc, většinou ale aby jich nebylo málo, sehnat místo, určit čas, aby všem vyhovoval, aby jezdily autobusy, vymyslet náplň, aby to nebyla nuda, aby to nebylo jenom hraní, aby to mládež doopravdy přivedlo blíž k Ježíši, aby jsme si zazpívali, aby to mělo smysl, aby aby aby.....

Teďka nikdo jinej v okolí to nepovede, ale já mám málo času, začínám novou školu... Nemám na to zkušenosti, nevim co tam dělat, nemám teologický vzdělání na nějaký katecheze. A mám to vůbec zapotřebí? Nebude lehčí sehnat si zavedený spolčo na vysoké a jenom tam pasivně chodit a užívat si to? Ale zas je mi líto těch děcek u nás v kostele, když jim nikdo neukáže, jak víru doopravdy prožívat... Ale dokážu to já?

Tak tohle a ještě spoustu dalších věcí jsem si smutně říkal dneska ráno, když jsem se s náladou pod psa probudil do deštivýho pochmurnýho dne a věděl, že musim rozeslat smsky s pozvánkou teď nebo nikdy... No a protože si každý ráno přečtu z Písma úryvky na den, tak jsem otevřel i první list Timoteovi a Pán mi to řekl na rovinu:
"Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.
Než přijdu, ujmi se předčítání, kázání, vyučování.
Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili ruce.
Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný.
Dávej pozor na své jednání i na své učení. Buď v tom vytrvalý. Tak posloužíš ke spasení nejen sobě, ale i svým posluchačům."  (1Tim 4,12-16)

To snad už nemohlo být ani konkrétnější... Po zádech mi běžely mrazivý dálnice a v očích se leskly slzy jak hrachy...
Ani teď se mi do toho zrovna moc nechce a vůbec si nejsem jistej, že přijdou víc jak dva lidi, že něco vymyslim nebo že to prostě dopadne dobře. Ale půjdu do toho!